učedlník (trojslab.), učenník m. učedník; žák; učitel; mistr
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
učed(l)ník, učedník, učedlník m. = učitel
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.