upustiti, -šču, -stíš dok. upustit; opustit; (koho, co več)
vpustit; —
upustiti sě (več)
vrhnout se do čeho (
v. též vpustiti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
upustiti dok. = vpustiti, vložiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.