uhoditi, -z’u, -díš dok. uhodit, udeřit; postihnout, potrefit; nalézt cestu, trefit; trefit se: z prakóv tak mierně lučiechu, že sú mohli v jeden vlas uhoditi; shodnout se, dohodnout se; uhoditi v jeden úmysl s kým shodnout se, smluvit se: uhoditi v mieru zachovat míru, nalézt pravou míru; uhoditi v pravdu doznat pravdu; — uhoditi sě uhodit se, udeřit se; dohodnout se, shodnout se, domluvit se, smluvit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
uhoditi dok. (več, k čemu) = trefiti, cestu nalézti; — (oč) = shodnouti se, smluviti se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.