udidlo, -a n.
udidla, -del pl. n.
též v pl. udidlo
kovový kruh do nozder
též v pl. uzdění, uzda
též v pl. otěž, řemen
Sr. StčS ottěž, uzda
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 21. 5. 2024).