udeřiti, -řu, -říš dok. udeřit, uhodit; (na koho) podniknout útok, napadnout koho; — udeřiti sě (več) pustit se do čeho: udeřiti sě u pláč propuknout v pláč
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
udeřiti dok. (na koho) = přikvačiti; — udeřiti sě več = pustiti se do čeho; udeřiti sě u pláč = propuknouti v pláč
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.