tykvicě, -ě f.
k tykev
rostlina, zvl. z rodu tykvovitých, nápadná velikými oblými n. podlouhlými dužnatými plody, např. tykev, okurka n. dýně
plod „tykve“, „tykvicě“
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 20. 6. 2025).
