tupiti, -p’u, -píš ned. tupit, hanobit; zlehčovat; kárat; stíhat, pronásledovat; — tupiti sě otupovat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
tupiti nedok. = pronásledovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.