túžebný (jm. tvar túžeben) adv. toužící, dychtivý; tesklivý, rozteskněný, zarmoucený, smutný, žalostivý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

túžebný adj. = toužící, touhy plný; dychtivý; — strastný, naříkavý, tesklivý, smutný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
