svrchní adj. vrchní, horní, nejvyšší; svrchovaný; vrchovatý; povrchní, zevní; movitý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
svrchní adj. = svrchovaný, horní, nejvyšší; — movitý; — vrchní; povrchní, zevní
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.