svlačec, -čcě m.
k svlak
svlačec n. jiná rostlina z čeledi svlačcovitých, popř. jiná popínavá rostlina působící podobně jako „svlak“
ocún
Sr. svlaček, svlačka, svlak. K druhému významu sr. StčS ocún.
Autor: Irena Fuková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).