stan m. stan; pl. ležení; svatostánek, tabernákul; stan srdce vnitřek srdce, nitro; stan přistaviti k něčemu dbát něčeho: (milost) bieše stany všě rozbila usídlila se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
stan m.; stan srdce — útroba srdce; — stan přistaviti k něčemu = dbáti něčeho
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.