sprostní, sprostný, sprostý adj. prostý, nevzdělaný; hloupý, pošetilý; jednoduchý; neumělý, špatný; chatrný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
sprostný, sprostní adj. = prostý, upřímný; hloupý, neumělý, neučený, jednoduchý, nevzácný, všední, obecný člověk, špatný, chatrný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.