smrk, -a/-u m.
ojed. též smrka, -y f.
smrk
jiný jehličnatý strom
myrta, myrtový keř
Dolož. též podoby zmrk, zmirk a vlastní jm. místní
Sr. smrč, smrkyni
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 5. 2024).