smrděti, -źu, -dí ipf.
smrdět, zapáchat
ojed. libě páchnout, vonět
(o mrtvole, mršině ap.) hnít, tlít
být zkažený, nečestný, hříšný
komu být nepříjemný, vadit, být nesnesitelný
smrděti hřiechem, smrděti chlúbú ap. vyznačovat se nějakou zápornou vlastností, např. být hříšný, vychloubat se ap.
expr. smrděti kapsú žebráckú, smrděti pluhem ap. být hoden pohrdání, být nízkého stavu ap.
Sr. smraditi, smrditi, ssmraditi, usmraditi, zasmraditi, zasmrděti, zsmraděti, zsmraditi, po r. 1500 též smrdievati
Autor: Štěpán Šimek