smiera f. (pravá, náležitá) míra; umírněnost, střídmost; v smieru s mírou
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
smiera f. = pravá, náležitá míra, odmírka; — v smieru = s měrou
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.