sluch m. sluch; ucho; pověst; v drahém slušě v krásné, líbezné řeči; slovo (pojem); podlé slucha v pravém smyslu; hluk, rámus
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
sluch m. = ucho, sluch; doslech, pověst
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.