skutek, -tka, -tku m. čin; výkon: milé skutky projevy lásky; skutky božie bohulibé skutky; skutek manželský pohlavní styk; v skutce, skutkem ve skutečnosti, skutečně; funkce, povinnost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
skutek m. (manželský) = styk pohlavní; — skutek putování = účinek putování
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.