skočec, -čcě m.
tanečník, kdo skáče a tančí, „skáčec“
přední zpěvák, levita ustanovený králem Davidem jako jeden z chrámových zpěváků
rostlina užívaná ve středověkém lékařství, pravděpodobně s plody ve formě pukajících tobolek vystřelujících semena, např. pryšec skočcový (sr. Machek, Etym. slov.² s. v. skočec)
Sr. SSL s. v. Idithum
K významu ‚přední zpěvák‘: Nejasný hebr. termín překládaný jako pro předního zpěváka u některých žalmů, Septuaginta překládá eis to telos (in finem). Sr. Starý zákon. Překlad s výkladem, Praha, Kalich 1975, s. 19
Autor: Hana Sobalíková