skloniti, -ňu, -níš dok. sklonit, sehnout, svěsit; kde by hlavu svú sklonil složil; zlomit, zkrušit: chudoba jeho velmi skloni; — skloniti sě sklonit se, sehnout se, ohnout se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
