sklamati (sě) sklamati, sklamati sě, v. zklamati (sě), zklamati, zklamati sě Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
zklamati, sklamati, -aju, -áš dok. (kým) zklamat, oklamat, napálit, podvést koho; — zklamati sě, sklamati sě zklamat se, zmýlit se, splést se, napálit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.