siedlo | ESSČ |

siedlo, -a n.

k siesti

sídlo, obydlí, příbytek

sídlo, působiště (úřadu ap.)

sedadlo, místo k usednutí

Nečetné pozdní doklady. Jde zřejmě až o mladší odvozeninu od sloves s hláskou -ě-/-ie- v kořeni. Nelze vyloučit původní kolísání kvantity sěd-/sied-; dlouhá hláska se prosadila jako formální znak významového rozdílu vzhledem k starobylému slovu sedlo (s původní kořennou hláskou -e-).

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 4. 2024).

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).