rok m. rok; termín, lhůta: ten rok položený daná, stanovená lhůta; na rok na lhůtu; čas, doba: dávným rokem před dávným časem; rokování, jednání, přelíčení; sněm, shromáždění, soud: na rocě na soudním stání; státi na rocě přijít k stání; pl. roci záměry
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
rok m. = den, lhůta, ustanovený čas, rok; určená schůze, rokování; — úmluva; — dávati (prodávati) na rok = na úrok; — vynidú mdle všitci roci = chabě dopadnou všecky soudy
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.