robotný adj. robotný, konající robotu; nevolný, nesvobodný: robotní lidé otroci; děvka robotná robotnice, nevolnice; namáhavý, těžký; zpodst. m. nevolník; sluha: sám buď robotný její
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
robotný adj. = nevolný, nesvobodný, nevolník
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.