reptač, -ě, repták m. kdo reptá, reptal
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
reptač, repták m. = kdo reptá, reptač
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.