přětasiti, -šu, -sí pf.; sr. protasiti
co čím [ostrým] přeseknout, přetít („přětieti“): královi nožem hrdlo przietaſſi [Durynk] DalV 98,24 (przyetaſy ~C, protasi ~Cr) sneit
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
přětasiti, -šu, -síš dok. přebít, přeseknout
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
přětasiti dok. = přetíti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.