příhlavní adj.
příhlavný adj.
k hlava
jur. (o majetku, nároku) vzatý při loupežné vraždě: z ohně právo sě spraviti …, z výbojě takež, … z hlavy takež, z příhlavného dobytka takež RožmbA 44; jest žaloba … o příhlavniem dluhu …, že kdy zabil [obviněný] otce jeho [žalujícího] …, při hlavě jeho vzal jemu pět set hřiven střiebra DubA 4v