přihřěbíčený adj.
k přihřěbíčiti
čím (hřebíkem ap.) přibitý, připevněný: neb všechny húžvené a přihřebíčené [věci] ne vše k domu slušejí PrávSasE 50v; jelenie kosti železem přihřebíčené, ty ostanú k domu PrávSasE 50v
Jen PrávSas
Sr. přihúžv́ený
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 15. 5. 2024).