1. [o stavu nemoci] působený převahou „pěnohorky“ v těle: najviece sě hodí [„žabí kopr“] proti pienohorke a vodokrevné zimnici LékVodň 268b; žíla na chodidlách menší strany spomáhá nemoci pienohorke a žlučné nemoci LékJádroD 279 ║ syrop z štěrbáku…jest také zažívající materí ostrých pěnohorkých Apat 127b colericarum působících chorobnou převahu „pěnohorky“

2. [o osobě, povaze] patřící konstitučně (štíhlostí aj.) a povahově (vznětlivostí aj.) k cholerickému typu (v důsledku převahy „pěnohorky“ v těle): pakli jest člověk vysoký a suchý, tehdy jest pienohorky…Pakli jest hrdý, zpupný a hbitý, rychlý a hněvivý, to pienohorky jest Brno, SA G 10,28 (O letorách); poznati letoru jednabokú samu pravokrevnú, aneb samu pienohorku, aneb kalostudenú spolu s vodokrevnú LékFrantA 170b; zimnice, kterážto pochodí z černé kolery, totížto z pyenohorkeho přirozenie LékChir 220b; to dítě bude tenké, žluté barvy…a to slůve pienohorke. Pienohorczy jsú vysocí a pro horkost tencí LékŽen 65b — zpodst.: O letoře pěnohorké. Pyenohorky od přirozenie jest horký a suchý a málo mokrosti má v sobě…a jest nehrubého těla Hvězd 58b; colericus…, in quo dominatur colera Pienohorky VodňLact Q5a