pár, -a/-u m.; k střhn. a lat. par
čeho pár, dvojice, zvl. tvořící účelný celek: desět parow rúcha velmi drahých AsenF 267a; měli sú v tom klášteře par voluov a k tomu káry OtcMuz 20a par; pár pštrosových vajec střiebrem okovaných ArchČ 28,197 (1432); pár jeden nohavic t. 2,197 (1454); Ladislav…dal jest dietěti svému…sukni modrú a na ní devět páruov spinadlek ListářPlz 2,403 (1499) ║ oddali…přes 20ti paruow osob nesvobodných KorMan 12b (v. nesvobodný 1) manželských párů. – Sr. dva, suda