1. břicho, spodní část trupu mezi hrudníkem a pánví charakteristická vypouklým tvarem, pupek (expr.): pupek tvój jako řěpicě hladká, nikdy nepotřěbujíc pitie BiblDrážď Ct 7,2 umbilicus; hna [Eleazar] skrzě nepřátely pod slon i ubode jej u pupek i udávi slon Eleazara, pad na něho ComestC 262r (sr. 1 Mach 6,46) in umbilico

2. pupek, jizva po pupečníku: proti vodnému teleti uvlačujeme žíni tři prsty nad pupkem LékRhaz 184; jedna baňka pod žebrami a opět jedna baňka pod pupkem spomáhají velmi proti bolným játrám LékJádroD 268

3. pupečník, pupeční šňůra: když již porodí [žena] děvečku a když již baba pupek uřeže, tehdy mátě ten odřezek vezmi na mezný prst LékJádroBrn 86v; když dítěti zavázaný pupek má upadnúti, … vezmiž jej … a vstrč jej v nebozízovú díru LékŽen 114r – v obr.: dne narozenie tvého nenie přeřezán pupek tvój a u vodě nejsi umyto [město Jeruzaléme] ani osoleno, ani obinuto v rúšicě BiblOl Ez 16,4 umbilicus

4. bibl. jaký (zemský), čeho (kraje, země) střed, prostředek: jsú někteří, ješto dějí, by to [Jákobova studnice] byl pupek, točíš prostřědek našeho krajě bydlenie ComestC 298r umbilicum terrae nostrae habitabilis; aj, toť lid z pupku zemského vzcházie BiblOl Jdc 9,37 de umbilico terrae