práchnivěti, -ěju, -ie ipf., pozd. též práchlivěti; k práchnivý
hnít, rozkládat se; [o dřevě ap.] práchnivět, trouchnivět, tlít: byl ten koráb z dřievie Setin řečeného; jenž nikdy neprachniwie BřezSvět 5b; přielišnú starostí oči jeho byly zamračeny a tělo jeho prahniwielo TrojK 79a; oko blíká a teče, ucho hlechne, nos prachniwie HusZrcK 75a (zpráchnie ~M); cario…putrescere et est lignorum Prachliwieti VodňLact Z7b; putresco…počieti hníti a prachliwieti t. ee7b — fig. o živoření: bych bez slávy chtěl živ býti a…věčnú hanbú prachniwieti TrojK 84b tabescerem; po tobě toužím, až rzavím velikou touhou a prachniwim a hniji a vraskám se, nemoha k tobě BechNeub 212b