práchnivost, -i f.; k práchnivý
1. práchnivost, zpráchnivělost, zetlelost: stará li se v zemi kořen jeho [stromu], až kmen jeho prachniwoſti by umřel BiblLit Job 14,8 (v. prach 1B) in pulvere ║ putredo hnis vel prachniwoſt VýklKruml 107b (Pr 12,4: talov BiblOl) hnis
2. šupiny odlupující se pokožky („otruby“ 2): o prachniwoſti neb otrubiech a rozsedlinách na hlavě LékSalM 219 de…scissuris; prachniwoſti neb otruby se dělají t. 219