pryskyřník | StčS |

pryskyř(ič)ník, pryskyřičník, pryskyřník pryskeřičník, -a/-u m., též pryskyrník, přiskyřník, přiskyrník; k pryskýř

bot. pryskyřník, rostlina působící na pokožce puchýře (jako plamínek): flamula priſkericznik SlovVodň 39a; flamulla priſkiṙnik SlovVíd 218b; vezmi pryſkyrznika jeden kořen LékFrantA 114b; flamula prziſkyrnik LékFrantB 161b; flammula pryſkyrnik est communis herba crescens in locis humidis Rostl UK XI C 2,115b; flamula prziſkirznyk Rostl KapPraž N 6,36b; flammula priſkirzicznik Rostl UK I H 2,122a; fumula pryſkyrzicznik Rostl Muz II H 4,595

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).