prvovstánie, -ie n.; k prvý a vstáti
relig. (koho [mrtvých]) první vzkříšení, první zmrtvýchvstání: již jest Kristus vzkřiešen z mrtvých v prwowſtanie spících HusVýklB 22b (sr. 1 C 15,20); v Kristu všichni obživú…: pruowſtanie Kristus, potom ti, kteříž sú Kristovi t. 22b (meton.); Kristus jest pruowſtanie t. 23a (v. prvovstánek) ║ Kristus slóve pruowſtanie, proto že on najprvé vstal z mrtvých v oslaveném těle HusVýklB 22b první zmrtvýchvstalý. Jen Hus
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
prvovstánie, -ie n. (o Kristu) první vstání z mrtvých
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
prvovstánie n. = první vstání (z mrtvých)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.