1. šrám, rýha na kůži člověka, zvl. podélná jizva po šlehnutí něčím pružným (bičem ap.); spec. znak malomocenství (v odlišnosti barvy a struktury kůže od okolí): jeden mějieše jako červený pruh přes hrdlo, jako by byl bičem mrštěn CestMandA 217b; stigma pruha MamUKA 34a; stigma pruh SlovOstřS 112; stigmata domini jiezvy, rány, aliquando pruhi, šrámy VýklKruml 301b (G 6,17) — spec.: když na niej [kůži malomocného] bude…neštovicě neb pruha ComestC 87a cicatrix; lepra malomocnost, pruha stigma KlarGlosA 1674 (De languoribus) ║ ruge mee vrásky mé, aliquando ruga dicitur pruha VýklKruml 98a (Job 16,9) vrásky

2. pruh, od okolí (barevně) odlišná podélná část plochy, zvl. rovnoběžná s jinými: jeho [zemřelého] dětem káza na štítě bielé a črvené pruhy nositi DalL 62,30 streiffen; pakli má pták býti pruhat, každého pérka pruzy sjednají se jeden s druhým ŠtítBes 43; amant jest kámen pruhatý černými pruhy a bielými LékVodň 161a; habena aliter exponitur pruhi, vulgaris habet proměny VýklKruml 118a (Sap 5,22: v. proměna 10); optalim jest kámen horný temný a pruhy má bielé LékFrantB 294b; řezánie má se dieti mezi nároky a zadkem, na tom pruhu, kterýž jest na té kuoži LékRhaz 157