prstek, -tka/-tku m.; k prst m.
1. prstík, malý „prst“ (1): nemohu malého prſtka na malú chvilku v ohni podržeti Kruml 347; ot toho prſtka [s prstenem] jde žíla jedna až do srdce, tiem ukazujíce [manželé věrnost] HusManžV 115b tj. prsteníčku; tehdy všickni oudové, i najmenší prſtek blahoslavený bude JakZjev 165b; prſtkuow šest u rúk bude neb dvě hlavě [u dítěte] LékŽen 53b ║ ať omočí [Lazar] svuoj prſtek u vodě BiblDrážď L 16,24 (v. prst l) špičku prstu ♦ p. prstek malý, prstenní, prstenský v. příslušná adj.
2. („malý nožní“) prstík u nohy: mažiž sobě pod kolenem počna doluov, a tak vešken vyženeš otok malými prſtky LékFrantA 65a; dvě žíle mezi najmenšími prſtky nožními LékRhaz 175; vyvinutie…na prſtku nožném t. 193. Jen Lék
Též jm. osob. Prstek m. (Petri Prstek TomekMíst 1,77, 1405) a Prstková f. (škodu učinil prſtkove ArchKol 1496)