prsták | StčS |

prsták, -a m.; k prst m.

zloděj kradoucí obratnými prsty, dlouhoprsťák (expr.): klamák subsannator…, prstak digitosus, žebrák mendicus KlarGlosA 1247 (De nominibus personarum)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


prsták, -a/-u m., ojed. prstečník; k prst m.

gram. daktyl, metrická stopa složená z jedné slabiky dlouhé n. přízvučné a ze dvou krátkých n. nepřízvučných (kalk): dactillus est prſtak, spondeus dicito dlúhák KlarVokF 21 (De grammatica); veršové exametry točížto šestonozí sú, prſtecznykem a vláčníkem běžiece, točížto súce složeni ProlBiblL 152b (3 k Job: ~K, BiblPad, v prſtaku MamKapR); dactillus prſtak SlovKlem 1a

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).