prostavěti, -ěju, -ie pf.; k stavěti
co [peníze] (na čem/co) prostavět, utratit na (uvedenou) stavbu: což by tak prostavěla neboli vyplacovala [paní Anna], to jie má…zaplaceno býti ArchČ 15,187 (1436); což by na něm [zámku král] prostavěl, k zástavnie sumě…připsati t. 16,271 (1484); prostavěti a pronaložiti na opravu…téhož zámku až do dvú tisící zlatých t. 356 (1490), pod. t. 18,79 (1498); kteréž [peníze] když prostavie a vynaložie t. 18,178 (1499). – Sr. prohltiti, pronaložiti