propřieti | StčS |

propřieti, -pru, -pře pf.; k přieti (sě)

jur. co [dědictví n. při] ztratit, prohrát v soudním sporu: pakli póvod z dědiny nepohonil nebo proprzyel, tehda je pohnaný škody té prázden RožmbA 69; ktož dědinu proprzy t. 72; actor proprziel causam DeskyZemDv 65 (1322), pod. DeskyZemEm 1,58 (1325); Albertus predictus est fatuus et insipiens, et ideo hereditates orphani antedicti non potest perdere, videlicet proprzyety DeskyDvor 1,233 (1386), pod. t. 2,99 (1399) ║ nemá…žádný otpory klásti než ten, ktož móž proprzyeti DubA 21a (popřieti ~D; arch.) prosadit své stanovisko (proti odpůrci)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 29 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).