prolamovánie, -ie n.; sr. prolámati
1. čeho prolamování čeho, vytváření otvoru v nějaké stěně jejím lámáním: prolamowanie lbi mně se nelíbí LékSalM 440
2. muz. zdobení nápěvu založené na jeho rytmicko-melodickém členění (v. P. Nejedlý, LF 119,52n.): v jich [chrámových zpěváků David] hlasu učinil sladké prolamowanie BiblLit Sir 47,11 (~Hlah, MamKapR, v. nota 1) modos