prolévač, -ě / prolevatel, -e / prolitel, -e m.; k prolévati / proliti
♦ p. prolévač, prolevatel, prolitel krve (jaké, čí) kdo zločinně prolévá krev jiné osoby (jaké), zvl. její vražedník, vrah: pakli by urodil syna lotra, prolewaċe krve BiblLit Ez 18,10 (prolitele krve ~Ol, vylévajícieho krev ~Pad, vylevatele MamVíd) effundentem sanguinem; neb jest [ďábel] ukrutný, lítý a krve prolewaċ…, on od počátku byl vražedlníkem JakZjev 159b (sr. J 8,44); běda bude pokrytcuom, nevinné krve prolewaczuom PísRoud 344, pod. ArchČ 4,160 (1468); mordéř a prolewatel krve svatých apoštoluov ChelčSíť 108a; potom neostává [rytíř] vražedlníkem ani prolewatelem krve t. 130a; kterak Kristus poděkuje…všem jiným krve prolewaċom pro víru AktaBratr 1,322a; prolévač krve lidské ArchČ 4,146 (1467)
K stylistickému zařazení mezi synonymy v. I. Němec, LF 1965, 340nn.