projěsniti sě pf. (ipf. projasňovati sě, -uju, -uje); k projěsniti
1. ipf. [o slunci] projasňovat se, rozjasňovat se, začínat zářit: pakli vidí [ve snu], ano slunce sě proiaſnuge BřezSnářM 1 10b (~S) purificari
2. pf. [o Kristu] stát se jasným, ukázat se ve svém duchovním světle: toť juž proyaſnyl sě syn člověčí a bóh v něm oslavil sě jest KristA 89b; málo se jim a řídko proyaſnij jako mezi velikými temnostmi ChelčPost 124b
3. pf. [o obličeji ap.] rozjasnit se, rozzářit se, rozveselit se: jakož tvář tělesná progeſnij sě v utěšení ŠtítSvátA 64b; a tak ležiec progeſnywſſy sě [při spatření Krista], vece hlasem velikým ŠtítAlžb 478a