proholiti, -ľu, -lí pf.; k holiti
koho, co [hlavu] (komu jak) částečně oholit koho/co, vyholit holé místo uprostřed vlasů koho n. na čem: na potupenie křěsťanskéj vieře jedni zlí lidé…hlavu jemu [sv. Petrovi] proholyli PasMuzA 155 abraserunt; hlavu svú na kříž prohol, obleka se v bláznové rúcho TristB 163b; hlava [mnichů] proholena až blíže k ušima KorMan 24a; jsem proholen [mnich bosák] jako blázen t. 79a; aby všichni kněží tak nosili, jakož jest bylo svatému Petru proholeno KázLeg 56a ║ máš vlasy okolo rány proholyti LékMuz 85a proholit, holením odstranit (sr. oholiti 2) ♦ p. proholiti pleš eccl. komu [knězi ap.] vyholit (n. vystříhat) tonzuru: bohu poděkovav [sv. Arnolf], pleš sobě proholyty kázal PasKlemA 135a; přijmuť já prvé svěcenie. Inhed sobě pleš proholi PodkU 405; buoh nemóž kněze s plešem stvořiti, leč mu ji barvieř proholi KrčínHrad 18a