procěditi, -źu, -dí pf. (ipf. procězovati, -uju, -uje); k cěditi
1. co [tekutého] (skrzě co ap.) procedit, přecedit, proléváním skrz něco zbavit přimíšenin: vařiž to dobře a potom proczed skrze rúšku LékVít 105a; potom proczed čistě do hrnečka t. 105a, pod. Kuch 1a; proczed ten lék LékRhaz 54; zvař [směs] chvíli s tiem olejem, ale neproczezug LékSalM 249 non coletur; všecky věci ty [tj. projevy víry] skrze svůj duch nečistý…proczedij [Antikrist] ChelčKap 230a (fig.); proceď [vývar] skrze šat lněný, vyždímaje rukama Apat 2b; já pak, když je [šťávy] vydávím, procezugi je sítkem t. 142a colari facio; v. též náběl ║ svař ty všecky věci spolu a…proczed skrzc alembik [tj. křivuli] LékSalM 238 distiletur vydestiluj. – Sr. scěditi
2. pf. co [tuhého] procedit, scedit, cezením zbavit tekutiny: vytiskna z nich [hroznů] víno, pak je proczedyk ŠtěpMuz 52 ║ neb sú převracovali [farizeové] rozum Písem…, proczyezugycze komára, točíž najmenšie věci s pilností přehlédávajíce a rozjímajíce, ale velblúda pohlcujíce LyraMat 149b (v obr.) excolantes cezením odstraňujíce komára (pod. VýklKruml 234a Mt 23,24); colabit přěcídí vel procziedij [Bůh syny Lévi jako zlato] VýklKruml 204a (Mal 3,3: zcědí BiblOl, přecedí ~Lit, přečistí ~Pad, slije EvOl) pročistí, tj. zbaví hříchů