1. prkno, deska z podélně rozřezaného kmene: asser dic prkno, tabula dska KlarBohE 604 (De domo); duom větčí pokryl prkny smrkovými BiblOl 2 Par 3,5 (dckami ~Lit) tabulis; z prken uhlazených TrojA 32a (v. opažený); jeho [Husa] k některakému tlustému zvrtanému prknu…přivázachu provazy…; kteréžto prkno s jednoho koncě obostřivše,…v zemi sú vtekli MladHusC 137b; vlí ty višně na to prkno [tj. k sušení] ŠtěpMuz 27; aby prkna třel [mlynář] podle obyčeje dřevnieho dávnieho k tvrzi ListářRožmb 1,68 (1424); hřebík dvě prknie spolu spojí RokJanK 11b; asser ein brat cka, prkno SlovDief 32a; trh dřívie všelikterakého, totiž prken, žlebuov, klád, šindeluov ArchČ 14,471 (1457; v. necky 1); it. pila veliká, jako prkna řeží t. 16,347 (1490) ║ jenž [hříšník]…v svém [oku] nevidí prkna HusZrcM 51a (břevna ~N; sr. L 6,41) trabem tj. kus dřeva, pluteus prkno SlovOstřS 105 tj. jednoduchá dřevěná odkládací plocha (sr. „pohrádka“), police n. pult (pod. SlovKlem 76b)

2. stínadlo, prkno uzpůsobené ke stínání: král káza Ctiborovi na Petříně prknem hlavu dolóv strčiti DalC 85,51 mit einer dyln (var.: boum); kázal [císař] mnoho prken přinésti, jako by jim [pánům] hlavy dolóv chtěl strhovati PulkB 145 dolabra; prknem jim [špatným rádcům] hlavu na Petříně stínati kázal PulkLobk 326 (dckú ~B) cum assere; prknem jemu [odsouzenci] hlavu strčiti Pís Muz V E 89,220b; Tomášek…na rathúze umřel, snad od prkna TeigeMíst 1,11 (1474)