1. průchod, chodba: vydala země jich žáby u prochodiſſtich králóv jich BiblOl Ps 104,30 (v. neprojdenie) in penetralibus v místnostech, kudy chodí králové; posel vypuštěn byl skrze jakés tajné prochodiſſtie BojDuchT 11b; aby jemu [ďáblu člověk]…řebříkův…k svým zdem nestavěl a prochodiſſtie tajná aby shlédal ChelčPost 149b ║ Pruochodiſſtie odplynuly sú z očí mých BiblPraž Ps 118,136 (výštie ŽaltWittb, východ ~Klem, vylitie BiblPad) exitus aquarum tj. proudy slz (sr. próchod 3A)

2. bibl. prostor ve stavbě určený k procházení se; [se sloupy] kolonáda: deambulatorium prochodyſſcze SlovOstřS 72; peribolus prochodyſtie MamKapR 13a; čtyři prochodiſſtie aneb pavlače BiblPraž 3 Rg 7,2 (v. pavlač 3) deambulacra, pod. MamMarchL 329b. – Sr. ohrada 2

3. (čeho [cesty]) s určením míry vzdálenost, úsek určený k projití: položil jest prochodiſtie cěsty mezi sebú a zetem dnóv tří BiblPad Gn 30,36 (vzdálenie ~Praž, vzdál ~Ol); jeden řád mějieše patnádste slúpóv…proti sobě na sě patřiec rovným prochodiſtiem mezi slúpy t. 3 Rg 7,5 (vzdáli zarovno ~Praž) aequali spatio; jenž [hrádek] bieše v prochodiſti honóv šestdesát t. L 24,13 (vzdáli EvZimn); sabbati habens iter, id est…in die sabbati ambulare…sobotného dne majíci prochodiſſtie VýklKruml 328a (A 1,12: ješto [hora] jest podlé Jeruzaléma soboty majíc cěstu BiblOl, jest vzdál…míli ~LitTřeb, jakoby se mohl v svátek člověk projíti ~Praž) tj. ve vzdálenosti, kterou je dovoleno ujít v sobotu