|
|
pokrčemný adj.; k krčma 1. připadající na krčmu: attabernalis…Pokrċemny VodňLact C3b 2. pokrčemné, -ého n., p-né pokrčemné právo, p-ní pokrčemní peniezi vrchnostenská dávka z provozování krčmy: Pokrczemne tiem jest zlé,…ale že pro krčmy bývají svády, móž pán s nich bráti plat ŠtítKlem 86b; kdyžť sem upomínal [farář] purkrabí štítenského z toho pokrčmného (m. -čem- ?) ArchČ 14,4 (1430 ?); aby…kněžím [kláštera krčmář] pokrčemné právo dával ListářRožmb 2,27 (1439); sobě…nic nepozuostavujíce [z prodávaných důchodů] kromě robotných kur a pokrčemných peněz DluhRožmb 54 (1459); jeden z súseduov…šenkoval a pokrčemné dával ArchČ 21,332 (1464) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
právo, -a n.; k pravý I. výrazy neprávní 1. co jest správné, náležité jednání, dobro: kto otpočine na hořě svatéj tvéj [Bože]? Jenž vzchodí bez poskvirny a činí prawo ŽaltWittb 14,2 (pravdu ~Klem, spravedlnost BiblLit) iustitiam; neby, kto sě za prawo postavě, ni kto českú čest opravě DalV 102,25 gerechtckeit; depravacio zlosti zlé z dobrého nalezenie, boni depressio zahlazenie prawa KapPraž A 73/5,222b (Hříchy) ♦ (s) právem, z práva, po právu (A) správně, náležitě; (B) (též pravým právem) právem, oprávněně, odůvodněně: — A: dietě vece jmu po prawu: Já, věz, mušu učiti tě LegDětB 4b; ale Antoní sě prawem bránieše, že svatý Pavlín bieše starší OtcB 150b iure; že sem nikdy tak právě mého života nevedl, jakž sem s prawem jměl ModlMil 7a; jemuž [kameni] s prawem gagstin řiekají Lapid 162b; jest přísloví: Cti cného z prawa TovHád 33b — B: ač sem otplatil otplacijícím mně zlé, spadnu s prawem ot nepřátel mých ŽaltWittb 7,5 (mzdú ~Klem, dóstojně ~Pod, správně BiblLit, hodně ~Pad) merito; s prawem mi nenie do smiecha PísLobk 434; však ste [Pražané] pravým prawem klati Budyš 58b, pod. ChelčPost 227a; z práva každý světský člověk potiehne se na účastnost viery, když… ChelčCírk 104 ed.; poněvadž rozkoší božských…hledáme, s prawem rozkošmi hřiechóv zhrdati máme ChelčPost 98a ♦ jest s právem patří se, je správné, sluší se: ač tak dóstojně okusí [lidské srdce], jakž jest s prawem i jakž musí, to ovoce jej uzdraví Vít 29a; pověz nám [mistře]…, jest li s prawem ciesařovi úroční dan dáti KristA 81b (Mt 22,17 licet: jmáme li EvSeit, hodno li jest ~Ol, slušie li BiblDrážď); zaplatímy, což s prauem BiblOl Nu 20,19 (spravedlivého jest ~Pad; elipsa spony) iustum est 2. spravedlnost, co jest spravedlivé, co odpovídá řádu božímu n. lidskému: (A) spravedlivé jednání; (B) spravedlivost: — A: počteno jest jemu za prawo ŽaltWittb 105,31 (u pravedlnost ~Klem, v pravedlenstvie ~Kap, v spravedlnost BiblOl) in iustitiam; u stařějšieho byla rada [o svádě], aby prawo učinili a pravému škody polepšili DalC 2,57 recht; suď mě, hospodine, podlé prawa mého a podlé neviny méj ŽaltPod 7,9 (v. pravedlnost 1A) — B: vzendú ve dnech jeho prawo a obizenstvie míra ŽaltWittb 71,7 (pravedlnost ~Klem, pravedlenstvie ~Kap, spravedlnost BiblOl) iustitia; popové tvoji oblecte sě u prawo t. 131,9 (v. pravedlnost 1B); prawo miluje [Bůh], rovnost viděla tvář jeho ŽaltPod 10/2,8 (v. pravda 3B); závažie a váhy prauo jest hospodinovo BiblOl Pr 16,11 (súdové ~Lit) iudicia; lakomstvo jest také moci, že…prawo v křivdu promění FlašRadaA 674; jest li v tvém právě prawo, jáť své šíje neztratím ApolBaw 210b; ktož jest klet…, nemóže ijednomu prawa pomoci PrávŠvábA 101b sins rehtes; JMt jest pán a hlava práva, pravdu velebě a křivdu tupě ArchČ 37,1675 (1465) ║ miloval jsi…nepravedlnost viece než mluviti prawo ŽaltWittb 51,5 (v. pravedlnost 1B) aequitatem spravedlivé slovo ♦ (s) právem, z práva s uvedením příčiny děje spravedlivě, po právu; [trpět] zaslouženě: s prawem sě jmu [Alexandrovi] to dálo, což sě jmu jest čsti gde stalo AlxB 220; pro něžto [rozhněvání Boha] by z prawa trpěti měli boží kázeň OtcC 5a (správně ~B); tvé pýchy s prawem pokuty trpěti budeš BiblOl 2 Mach 7,36; súdcě s prawem zlé trápie…pokutú ŠtítVyš 50b; by jim buoh měl dáti z prawa nebeské královstvie, když sě postie JakBetl 56b; tehdy ten rychtář popravuje prawem PrávŠvábA 101b rehte ♦ bez(e všeho) práva nespravedlivě: beze všeho prawa ten [Kristus]…jest zlým nevinně obuzen HradMar 51b zcela nezaslouženě; nám křivdu náramnú činíš…a bez prawa nám laješ TkadlA 3b 3. čí přirozenost, co odpovídá řádu přírody, přirozená povaha: <t>akéž podlé svého <praw>a, <j>akž pochodně p<odlé s>viecě, <t>ak slunce podlé <měsi>ece…vie<ce sv>ietí AlxH 467; v ten čas…všě osenie ktviechu: žito, víno, dřievie, tráva, každé podlé svého prawa AlxV 373; oliva nám znamenává mír a pokoj z svého prawa VítAlan 19b svými vlastnostmi (?) ║ pakli jí [mastí] pomaže žena hanby, přivedeť jí jejie prawo LékChir 76b tj. menstruaci (pod. t. 76b v nadpise) 4. pravda, co na základě poznání odpovídá skutečnosti, pravý stav skutečnosti: Vladislav jě sě na bratra z války žalovati, ciesař na kniežatech jě sě prawa tázati DalC 59,6 recht; bych já všechny krásy ony vypravil podlé prawa, smyslať mi se nedostává BawJetř 274; tomu za prawo chtěli [mistři], že v srdce člověka múdrého neupadne nic smutného ApolBaw 225b (za pravdu ~P) ║ což, milostivý králi, mohú [kališníci] tobě viece dáti…, prawem nech povedie HilPod 125b pravdivě 5. (koho/čeho [normu stanovícího n. jí podléhajícího]) nařízení, ustanovení, směrnice (koho/čeho n. pro koho/co), zvl. zákon; relig. (koho [Boha]) boží zákon, v pl. přikázání: protož, králi, potvrď prawa a napiš ustavenie BiblDrážď Dn 6,8 (usúzenie ~Pad) sententiam; všickni proti prawom ciesařovým činie t. A 17,7 (ustavením ~Ol, ustanovením ~Praž) contra decreta; ty jsi to nám, králi, prawo nalezl PasMuzA 225 edictum vydal to nařízení; totoť jest prawo oběti pokojné, ješto sě ofěruje hospodinu BiblOl Lv 7,11 (zákon ~Pad, řád ~Praž) lex; totoť je prauo všie trudovatiny t. Lv 14,54 (zákon ~Pad, řád ~Praž); totoť jest prauo toho, kdo trpí vyplývanie sěmene t. Lv 15,32 (zákon ~Pad, řád ~Praž); dal jim [přesídlencům prorok] prawo, aby nezapomínali přikázaní božích t. 2 Mach 2,2 (zákon ~Lit) uložil jim; aby učil [Kristus] lidi prawom královstva nebeského ŠtítSvátA 211a; vieš li, Apolone, prawo mého dvoru? ApolBaw 209b; aby to [tj. podvody] potom nedálo se, tiemto našie krotkosti prawem…zapoviedáme PrávHorS 132a ║ zpoměň, hospodine,…proti těm, jížto sú poškvrnili popový stav a prawo popové i jáhnové BiblOl Neh 13,29 ius smlouvu; materii o sedání někakými cíli zřiezenými súžiti a určenými prawy rozšířiti [chceme] MajCarA 79 regulis pravidly — relig.: praw jeho nezapudil sem ote mne ŽaltWittb 17,23 (pravedlností ~Klem, spravedlností BiblLit) iustitias; abych činil…prawo tvé prostřěd sirdcě mého t. 39,9 (ustaveňú ~Klem, zákon ~Pod) legem; dal sem [obětní plec] Áronovi popu i synóm jeho prauem věčným ote všeho lidu BiblOl Lv 7,34 (zákonem ~Pad) provždy platným nařízením, pod. BiblPraž Lv 16,29 legitimum; ostřiehajte praw mých i súdóv BiblOl Lv 20,22 (zákonóv ~Pad, přikázaní ~Praž); kdyžto jich z prawa božího k nápoji krve svaté…nedopouštíme JakSpasT 187b iure; podlé božského práwa umřieti Budyš 13b (v. náklad 3) ║ my jsme slýchali z starého prawa, ež Kristus jmá ostati na věky KristA 75b ze Starého zákona; aby…střěhl jeho ustavených praw a přikázanie jeho BiblOl 3 Rg 2,3 (posvátných obyčejóv ~Pad) caeremonias předpisy; když…prauo obkládáše vodám, aby nevyšly z svých krajin t. Pr 8,29 (zákon ~Lit, cíl ~Praž) legem tj. určoval řád. – Sr. ustanov́enie 6. povinnost, co je autoritou někomu uloženo: u přirozeném zákoně to za prawo uložil [Bůh], aby žádný druhu nečinil toho, co sobě nechce RozmlVácl 1166; kteréž opravování jsou ne z práva, ale z své dobré vůle učinili [měšťané] ListářRožmb 1,71 (1424), pod. ArchČ 37,249 (1465); mají [dědicové] platiti úroky s toho zbožie a jiná všecka práva činiti podle obyčeje toho městečka CJM 4/2,330 (1494) ♦ kostelnie práva relig. církví předepsané posvátné úkony: cerimonialia kostelnie prawa SlovKlem 37a; pohřeb i jiné řády a práva kostelnie nám skládajíce, i od nás…odjíti chtiec [kněží] ListářPlz 2,121 (1466). Sr. obět 2 7. (čí [úředníka ap.]) poplatek, peněžní dávka, taxa povinně placená někomu: solný plat odpúščěji i králova prawa spúštěji BiblDrážď 1 Mach 10,29 (koruny ~Pad) coronas; poháněti a úředníkóm jich právo dávati Půh 1,328 (1409); jakož mi Markrabina Milost dal dvě stě hř. židovského [tj. od Židů] práva na vsi v Čistíně t. 345 (1409); kteříž by s městem trpěli práva neb jiné poplatky ArchČ 6,39 (1418); z té berně, kterúž je vybieral, své právo od berně vzal ListářPlz 1,413 (1446), pod. TovačB 36a; od opravovánie roku jeden groš…To vše písařovo prawo ZřízVlad m5b; aby rychtář…vybieral své práva neb mýta v jarmarky ListářPlz 2,92 (1462); groš jemu [písařovi] prawa dadúc PrávOpav 1,121 (1478); měštěné z Litoměřic nám [králi] z toho zbožie…daň i jiná naše práva platiti mají CJM 2,57 (15. stol.) iura ║ když se kto uvazuje s komorníkem v dědiny…, týž starosta béře čtrnácté prawo, a to slóve Ius quatuordecimum ZřízVlad d8b čtrnáctinu daného poplatku ♦ p. právo celnie, činežnie, otpravné, pokrčemné, tržné, úřědničie, záložnie v. příslušná adj. – Sr. otplata 3 II. abstrakta právního charakteru 1. jaký n. čí obyčej, zvyklost, ustálený způsob jednání dodržovaný v nějakém společenství; „po právu“ koho jak je obvyklé u koho; jur. obyčej dodržovaný jako něco závazného, zvl. obyčejové právo: potom daři i každého [posla] podlé prawa králevského AlxV 1012, pod. LegPil 1b 5; druh druhu koně přidává podlé vojenského prawa AlxV 1401; hned jiej [Marii anděl] vecě: Zdráva! Podlé andělského prawa tak andělé pozdravují HradRad 63a; třie pohanové po svém prawu svlekú s ňeho vše rúcho HradUmuč 90b; každý podlé ctného prawa braň se BawArn 2426 jak vyžaduje čest, pod. A1xB 1; zástupy…zjednavše, jakž bojovné prawo jest PulkB 69; zachovaj také lékař prawo těch lidí, mezi nimižto přebývá LékSalM 201 legem; když on [ďábel] chytře prawem zlodějským podává srdci našemu něco libého ChelčBoj 418a; jeho milovánie proti tak urozené krvi nepodobné jest a proti všem prawuom HynRozpr 137a recht ║ po svém prawu míše [král Filip] ženu, v zboží, ve čsti porozenú AlxV 71 podle svého stavu; tu hodinu měli [učedníci] z prawa jiesti beránek LyraMat 165a podle obyčeje, tradice; pak podlé téhož prawa dosta sě třieda na páva. Ten radi… FlašRadaA 835 podle pořádku — jur.: v židovském prawye jmějiechu, že mrtvé tělo myjiechu Vít 37b; aby jeho [syna] podlé ustavenie starého prawa bohu obětovali PasMuzA 137, pod. DubA 13a; toto držie za prawo mezi sebú, aby každý měl jednu [ženu muž] GuallCtnostK 233 lex; Ruben…ztratil pro smilstvo požehnánie, ješto jako z praawa měl jmieti ŠtítSvátA 102b; již nynie kakýms novým obyčejem a prawem nezachovaným…moci sme zbaveni [ďáblové] Astar 139b; relex staré prawo SlovOstřS 107; ve dsky zemské vložiti…vedle řádu a práva země této z stara dávna drženého ArchČ 37,402 (1431); jakož ten kraj za právo má NaučBrn 35; komoře královské ty sumy vedle práva předkuov mají vydávati ArchČ 2,186 (1454); súdy čtyři provolány na rathúze…podle starodávních práv t. 18,324 (1461) 2. právo, zákon: (A) zákonem stanovená norma; (B) jur. (jaké, čeho ap.) závazný soubor právních norem: — A: zamysliv jim [lidem Alexander] prawa nová AlxH 226, pod. PulkB 9; tomu za prawo chtiechu [dívky], aby takéž dievka zemi vládla DalC 8,5 czu recht; vizte [židovští soudcové] všěchna prawa pravá HradMar 52b; této výpovědi prohlášením božsky za prawo ustavujeme MajCarA 3; tak položeno jest v knihách praw ustavených HusSvatokup 124b; máme živi býti jako Řekové pod prawy svými AktaKost 11b sub legibus; abych těm lidem křivdy neučinil, co jest vedle práva ArchČ 21,298 (1440–1446); že škody své právo mají, jestli že by jim co uškodil, aby odbyl t. 14,128 (1463) — B: zdali naše prawo otsúdí člověka, nežli dříve uslyší ot ňeho…, co činí BiblDrážď J 7,51 (zákon EvVíd) lex; podlé ciesařových praw jest jedno sedm činóv, jimižto s právem dědičstvo móž držáno býti PasMuzA 632; žáci, jenž sě prawom papežským učie HusPostH 57a; doktoróv božieho i lidského prawa JakKost 165b; quirinum ius římské prawo SlovOstřS 106; to jest vikpildské prawo v zemském prawu, nemuož toho býti pro panská prawa PrávSasA 82b; tato knieha tak málo praví o služebních lidí prawu t. 164a rehte; on [žid] má toho křěsťana zprávcě býti v křěsťanském prawye PrávŠvábA 122b; ktož sú praawa česká nalezli VšehK 37b; zdejší prawo jest moravské prawo PrávOpav 1,54 (1451); upadl jest [Berka] u vinu, kteráž v právě slove crimen laesae majestatis ArchČ 3,352 (1464); jakož práva vysazená hor vinničných ukazují t. 18,362 (1490); povinna bude [matka jako poručnice] sirotku tomu podle práva města toho [nezmenšovat majetek] t. 18,226 (1500) — v titulech: iuridicus prawa čekač SlovOstřS 87; Jan řečený Kardinál, mistr sedmera umění a u právě bakalář ArchČ 6,36 (1417) ♦ práva nosič v. nosič 2; práva vynositel v. vynositel ♦ (pravým) právem, po právu, po právě, z práva jur. podle práva/zákona: což k tejto při prawem příslušie ŘádZemA 44a; na domácích rociech viece po pravdě než po prawu súditi slušie ŠtítKlem 82b; ten [král] nenie obecná osoba, ale právem požívá práva moci ArchČ 3,409 (1433) auctoritate iuris; král…má súditi po zemském prawie PrávŠvábA 129a rehte; lidé k dvoru…z prawa robotovati mají PrávOpav 2,72 (1464), pod. t. 93 (1476); já [komorník] teď tě uvozuji v statek…žádným kvaltem, než pravým právem ArchČ 37,1213 (1482) ♦ bez práva, mimo právo protiprávně, nezákonně: že pro mě kto zbyl dědiny bez prawa nebo bez viny AlxBM 312; co křivě súdě, mimo prawo dary bera t. 321; po mém bratru Medku bez boha a bez práva pobrala nadbyt Půh 1,133 (1405), pod. t. 2,88 (1407); až nás toho [platu] Purkart odtiskl svú mocí bez práva ArchČ 37,71 (1457) ♦ p. právo dědičné, dědičské, dědinné, duchovné, duchovnie, horničie, hornie, horské, horné, hornie (viničné, vinohradské), kaufrechtnie, kaufrechtové, královo, královské, listové, listovnie, manové, manské, městské, obecné, purkrechtnie, sirotčie, světské, věnné, zákupnie, zemské aj. v. příslušná adjektiva. – Sr. ustav́enie 3. jur. právo, právně náležitý postup (v souladu s právním řádem): tehdy prawo bylo by odpoviedači odpřisieci sě RožmbA 43; v hrazské popravě prawo jedniem komorníkem pražským pohoniti RožmbB 21b; všěcka prawa konati, což k tomu súdu příslušie ŘádZemA 44a iudiciales actus; ztratí svú čest přemožený, jakož vídáte, když dva sědáta v rytieřském prawye ŠtítSvátA 91b; súdové sobě rovní…mají též prawo jmieti sobě rovné MajCarA 98 processus; on nedav mi práva provésti, chtě mi plniti bez zvodu Půh 2,341 (1415); potom sme právo jemu učinili a jej zmučili ListářRožmb 2,181 (1442) tj. po právu; ktož jednomu dědinu přiřekne pro slib…, za prawo to nenie PrávSasA 71b právně závazné; požádal na nás [na úředníku] práva, kterýž z uobyčeje jest toho úřada ArchČ 37,376 (1460); není v právě po staném právě klásti odporu t. 968 (1491); co jest v tom za právo, toho naučenie od vás žádáme NaučBrn 143 (1497); v. též ohraźenie 4 ♦ (s) právem jur. právně náležitým postupem, jak právní předpisy vyžadují: když sě pohnaný proti komorníku o to zdvihne, že ho nepohonil s prawem tirhy RožmbA 34, pod. t. 35; pakli je ten člověk dřieve sě ot nich [nových pánů] bral, než on [původní pán]…jej zapověděl prawem, tehdy oni ostanú bez placenie PrávŠvábA 141a gerihte ♦ na své p. právo jur. na svou zodpovědnost, zvl. nikoli cestou práva: pakli by kto jinak učinil [s polapeným lupičem], učiní na své právo ListářRožmb 2,303 (1444); pakliť by kdo co učinil svévolně…, nechť činie na své právo ArchČ 8,124 (1474); pakli kdo co učiní na své právo, tiem já vinen nebudu t. 21,387 (1474); kdož by toho mocí hájiti chtěl, ten haj na své právo t. 37,1213 (1482) ♦ na nižádné p. právo v. nižádný 3; póhonné p. právo v. póhonný; řěčničie p. právo v. řěčničí; ohraditi p. právo v. ohraditi I/5 4. jur. soud, soudní jednání: (A) (čí [pánů]) soudní zasedání; (B) proces, přelíčení, soudní řízení: — A: buď svéj chudině milosciv, v jich vinách nebuď tak zlosciv…, na prawye jměj smilovánie RadaOtcP 466; potom chtí páni Král. Milost prositi, aby více neráčil stavěti práva BrandlGlos 179 (1412); král i páni svolili jsú prawo pustiti TovačA 24a; ten čtvrtek po Sviečkách, kdy zemené právo měli PrávOsvět 58 (1456); odložen rok do prvního práva panského v Brně Půh 7,45 (1492); v této zemi pro nepuščení práv zmatek veliký státi se mohl DeskyMorOl 99 (1494) — B: na ňemž ktos by své pokorné núžil prosby při kterém prauie neb súdě AlxBM 319; měščěnín proti každému též prawo vedi, jako zeměnín z dědin RožmbA 50, pod. DubA 13b; zdali sem kdy zhrdal vzjíti na prawo s mým otrokem BiblOl Job 31,13 (súd ~Lit) iudicium; bratří tvé starší moje přítele napomínali…a potom pak práva nebylo Půh 1,169 (1406); prawo šlo jedno i druhé a on svého prava nehleděl PrávOpav 1,34 (1443) stání, pod. pl. ListářPlz 2,222 (1482); ku právu státi ArchČ 2,419 (1447); právo vésti i dokonati t. 37,850 (1454); v tom se tiemto nálezem panským žádnému právo nezavierá t. 725 (1463) možnost procesu; sediece knieže…se pány zemany na prawie PrávOpav 2,95 (1477); kdež sem já držel [louku] před právy, za práv i po právích Půh 5,275 (1480); kterak se při právě zahájeném zachováno býti má DeskyMorOl 87 (1493); tento póhon s obú stranú jich dobrú vuolí odložen jest pány Jich Milostmi do druhého práva Půh 7,151 (1498) — relig.: potom při božím prawye [dojít] dobrého skončení světa RadaOtcP 636 ♦ právem jur. soudně, cestou práva: pakli by kto také právem kterých dluhóv na nás dobýval ArchČ 2,315 (1384); tomu [půhonu] jsem sě právem obránil Půh 1,150 (1406); člověk tvój právem Přibíka hledá ArchČ 3,45 (1448); dokadž právem neprovedeš, nerozkazujž lidem t. 8,116 (1473); kterak toho chcete odpírati, mocí li či li právem? t. 37,1212 (1482); jej z toho viniti chce právem t. 9,479 (1488) ♦ p. právo na vrch dovésti v. vrch 5. jur. pře, právní spor; „dáti p.“ na koho podat žalobu: v němžto [pokoji císař] by prawa slyšal a súdil ComestS 1a iura; napijíce sě,…proměnie prawo chudých BiblOl Pr 31,5 (při ~Pad) causam; tu mě svedl Sezema s práva a řka:…chciť zjednati, že… Půh 2,296 (1414) tj. rozmluvil žalobu, pod. t. 4,446 (1464); Jaroslav z Posutice dal své prawo na pana Albrechta PrávOpav 1,55 (1451), pod. Půh 4,48 (1460); pakli se kto zmešká, ten právo své ztratí Půh 4,76 (1464). – Sr. žaloba 6. jur. s nom. [voda, železo] n. inf. [„sědati“] (z čeho) ordál(ie), soudní postup zjišťování neviny obžalovaného (z něčeho) prostřednictvím čeho, tj. podle neutopení se ve vodě, udržení prstu na rozžhaveném železe, vítězství v souboji: z lesa posěčenie jeden póhon jako z plena. Prawo voda RožmbA 56; z zlata jeden póhon, právo pohoniti jako z plena. Prawo železo t. 57; z hlavy trój póhon. Prawo s meči sědati…Prawo za kyjě sědati t. 58; opoviedati právo plen, výboj, lúpež…i to vše, což prawo voda i železo z toho t. 63. Jen v Rožmb ♦ p. právo sirotčie v. sirotčí 7. soudní přísaha na kříž vyžadující nepřeřeknutí se; „p. učiniti“ (za co komu) ap. odpřisáhnout (co): tehda právo postihnúti póvodu svědky, jakž draho scěňeno; prawo jako z dluhu, na kříži RožmbA 54; quod prawem bez zmatku dicitur SSL (ArchPlz 1407) iure; jmá právo jí [Elišce Franek] činiti nyní nebo na posudku Půh 1,208 (1407); o pět a o padesát hřiven právo učiniti t. 209 (1407); mezi Janem Puškú a Benešem…stalo sě právo, Beneš prošel t. 274 (1408); pakli by toho jemu nechtěl věřiti, ale má Mikuláš jemu za to právo učiniti bez klésky Půh 3,697 (1447); já za to práva dělati nechci NaučBrn 52; vyznal [Medvídek] pod týmž prawem, kteréž jest před právem učinil PrávOpav 1,133 (1477) ║ aby hranice vedli [staří lidé] paměti své učiniece prawo PrávOpav 2,98 (1478) odpřisáhnuvše, jak si pamatují, kudy dříve vedly hranice ♦ p. právo přisahánie v. přisahánie; p. právo hraničné, přísežné, sirotčie v. příslušná adj. 8. rozsudek, nález, rozhodnutí pře: otnošují prawa jeho [Boha] s obličějě jeho [hříšníka] ŽaltWittb 10/1,5 (súdové ~Klem) iudicia; prawo a odsudek tu berúc [poutníci u těla sv. Tomáše] CestMandA 196a — jur.: jakž jemu páni za prawo vynesú ŘádZemA 44b; k jichžto [kmetů] výpovědi a prawu státi i povoliti král má jakožto poddaný aneb jiný žalující MajCarA 54 decreto; úřad toho, ktož prawo vyřieká PrávHorM 2b ius; an je práva trpěti nechtěl Půh 2,481 (1415) podrobit se soudnímu rozhodnutí, pod. PrávOpav 1,43 (1446); súdce vážně mají vydati prawo AlbnCtnostA 141a; odtat [tj. z Brna] aby právo brali ArchČ 9,312 (1460); aby…v přednie knihy vepsáno bylo tak, jakož přineseno prawo od pánuov moravských PrávOpav 1,112 (1466) ♦ p. právo (u)stané, ustané, stané ustalé v. (u)staný, ustalý; nalézti (nalézati ap.) právo, za právo, z práva v. nalézti 7, nalézati 8, nalezovati 6; dáti (dávati) za právo obdržěné v. obdržaný 1; (za) právo, právem obdržěti v. obdržěti 1. – Sr. otsúźenie 6, potaz 6 9. jur. (čí) postih podle práva, zvl. trest, potrestání za spáchané provinění; „p. učiniti“ čí komu potrestat koho: ač jsi sám komu co učinil, trp prawo, jenž jsi sám zvolil KatoVít 61a legem; jestli pak že by nepřišel [zloděj] a…svého práva nechtěl nésti, tehdy má achtován býti ArchČ 15,512 (1358); kohož by koli s jistinú…lapili, učiňte jim jich právo ListářRožmb 2,303 (1444), pod. ArchČ 10,34 (1479); vypuštěn byl [Pavel] na čest a vieru a pod najvyším právem i pod tu při ztracenie ArchČ 37,1773 (1456); aby JMt ráčil jim kázati na téhož Matěje jakožto na psance právo pustiti t. 8,461 (1487) prohlásit ho za psance; těm zločincóm…právo se jest stalo podle jich zaslúženie t. 16,7 (1490), pod. ListářRožmb 4,241 (1450); svú při popadni a naň se straně právo pusť podle znění nálezu Půh 5,252 (1493) ♦ (po)žádati požádati, žádati p. právo v. požádati 5, žádati 10. (čí) pravomoc; „jmieti p.“ ke komu mít moc nad kým; jur. soudní a pořádková pravomoc, zvl. v trestních věcech: k nim [sedlákům] prawo [vůči zajatým] nepříslušieše JeronM 57b iustitia; to vše [majetek, čeleď] buď pod tvým prauem BiblOl Jdt 3,4 (pod zákonem ~Pad, hod panstvím ~Praž) sub lege; nám [svým sluhům] dal to za prawo,…tomu nohu aneb ruku utieti káži ApolBaw 224b; biechu v prawie přeurozeného muže TrojK 120b (v zprávě ~A); že jest Pán tvuoj, má všudy práwo k tobě HusProv B4b, pod. AktaBratr 1,175b; buoh dav jim prawo k takovému rozvázaní ChelčPost 118a; protož vám své prawo, jako bychom sami byli, všecko porúčieme KorMan 114a; leč by tvoji kněžie tak vysokých praw nad papeže byli HilPřijA 88 ║ dává pán Kristus věrným kněžim prawo nad statkem tvým RokLukA 207b správu — jur.: aby ode všěch praw všech súdcí biskupových i biskupóv pražských…prázni byli PulkB 76 ab…iurisdictione; pakli by svědkové, kteříž by tak k svědečství měli připuzeni býti, z cizieho byli prawa PrávHorT 151b; obžalován není v úřadě, kdež ku právu přisedí vedle obyčeje ListářRožmb 2,146 (1442); práva súdného a jiných práv mají [Střapolští] užívati vedle obyčeje té vsi ListářPlz 1,430 (1449); vrchnie prawo v Hlavnici držal PrávOpav 1,68 (1464) ♦ p. právo podacie v. podací 1; p. právo podkomornie v. podkomorní. – Sr. moc, poprava 2 11. (jaké) oprávnění (k nějaké činnosti): nižádný v nebi moci nemá ani prawa [k přímluvě]…než sám Kristus ChelčSíť 223b; jiný pak všeliký nemáť prawa jiesti těch věcí BiblPraž Lv 22,13 (nebude mieti moci ~Ol) potestatem, pod. CestJar 17 — jur.: měščěné nejmajú prawo staviti pro dluh pána RožmbA 66; dává jim [pánům] tiemto listem plnú moc i právo, aby mě mohli staviti [pro vinu] ArchČ 9,256 (1433), pod. t. 26,1 (1426); kterýž člověk kramářského prawa nemá, ten nemá…prodávati PrávSasA 183b recht; krčma z starodávna na panství tom v právě svém jest založena Půh 5,249 (1492); ves Karlov…s užitky…, s medarským právem DeskyMorOl 74 (1493) ║ smlúvy z svolenie prawo přijímají PrávHorS 134a legem právní platnost (pod. ListářPlz 2,57, 1460) 12. jur. (čí čeho) vlastnické právo (na co), rozsah oprávnění k držbě nějakého majetku; „v témž právě, v též právo“ [při převodu ap.] za týchž podmínek: zbožie neb dědictvie všeliké…inhed po tom kúpení mají též prawo přijieti, kteréž jiná zbožie a dědictva MajCarA 72 condicionem; prodali smy kopu platu…s plným právem, jako smy sami držěli ArchČ 9,244 (1402); vzdala dobrovolně všecko své právo, což má tu v Třebíně na platu, na lesiech, na rybnících t. 37,1127 (1425); s tiem jako s svým vlastním dědicstvím učiniti v témž právě věnné zástavy t. 40 (1445); živý zuostalý vstúpí na jich [zemřelých] práva t. 15,554 (1457); ten statek prodati v též právo t. 28,32 (1459); v témž právě, jakož sme sami drželi DluhRožmb 55 (1459), pod. t. 215 (1480); aby tomu [majiteli listu] příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných [tj. nemovitostí a požitků] ArchČ 9,329 (1468); se vším plným právem a panstvím DeskyMorBrn 9 (1480); kterouž [smlouvu] Vít opat žďárský učinil s Vilémem…o ves Medlov i o právo jiných vsí ArchČ 6,531 (1492); naše [tj. královo] vrchnie právo CJM 4/2,321 (1493) 13. (čí „zvláščnie“) privilegium, výsada; jaké [chebské, královské] soubor výsad, jaký byl udělen některému městu n. někým: my Boreš…mužóm i ženám v Žluticích…věčně plné chebské právo…dáváme CJM 4/1,156 (1389); aby města…při jich prawiech…zachoval [král] Budyš 16a (v. nepohnutedlně) in…privilegiis; jinak zvláštnost prawa hodni jsú ztratiti PrávHorT 120b; list prawa zvláštnieho v tom dělí se od zápisu PrávHorM 50a; bez pohoršenie práv pánóv a zeman ArchČ 3,310 (1454); abychom jich [měšťanů] těch práv a svobod staradávných potvrdili t. 9,333 (1472); právo královské městské se všemi právy, svobodami a obyčeji…dáti [Krumlovským] CJM 4/2,323 (1494); aby práv svých užívali podle zpuosobu města našeho ArchČ 18,209 (1500). – Sr. výsada 14. (čí čeho, na co ap. jaké) právo, oprávněný nárok (na co) vyplývající z daného řádu (na základě nějakého vztahu): neslušie pohanu za roveň býti křěsťanu, seď se psy, toť jest tvé prawo DalC 23,11 (iron.) recht; Kristus dvojím prawem jest nebeskú schránu obdiržal, najprvé dědičstvím PasMuzA 452; volení mi prawo dává, že sem mezi vámi hlava BawEzop 451; chceš li obdržěti pole prauem přívuzným BiblOl Ru 4,4 iure propinquitatis; postupuji ot praua přívuzenstvie t. Ru 4,6; kromě toho praawa ku požívaní světa má [papež] ještě právo, aby slúžil cierkvi HusSvatokup 127b, pod. TkadlA 34a; masopust své prawo má [tj. k různým zábavám] RokPostA 275a; všeliký křesťan má prawo…přijímati svátost voltářní KorMan 47a; z moci pánu bohu vytrhli [duši], nižádného nápadu ani Prawa božské velebnosti nepozůstavivše HerHus A7b; v. též nápadní 2, nápravničí, otúmrtný 3 ♦ p. právo dědičné, dědičské, královo, purkrechtnie, stavné, věnné, zápisné v. příslušná adj. — jur.: ktož kúpí kobylé pole, prawo jmá dědinných let za oprávec nepropustiti RožmbA 74; aby potom neměli [neženatí] v manželských svobodách nižádného prawa GuallCtnostM 34b; nemámy žádného práva k těm pastvinám ArchČ 7,608 (1400); odved [syn] mě od mého práva Půh 1,160 (1406); tu chce mieti jedna teta…lepšie právo k tomu zboží ArchČ 3,274 (1410); k čemuž sem právo měla po mém vlastním muži Půh 3,80 (1420), pod. t. 6,2 (1480); své prawo na zisk i na strátu vzdala PrávOpav 1,16 (1429); plnú moc i prawo mieti budú [věřitelé] jistinu peněz…v Židech optati a vzieti ProkArs 154b; to [tj. Syřevice] jest držel…bez nařčení práva pro dědicstvie ArchČ 37, 1418 (1454); páni dávají Matiášovi…za právo k těm 43 kopám gr. platu t. 9 (1455); tehdy to právo nedovedené zase jest na Královu Mt připadlo t. 237 (1465); ten syn…ztratil všecko právo svého dědictví NaučBrn 74 (1487); v. též postúṕenie 4 ║ má li kto k nim [pánům] které prawo, hledajž právem DubA 15b pohledávku; to dietě [předčasně narozené] mohú pohaněti na jeho prawie PrávSasE 25b (v. nepohaňený) rehte plnoprávnosti (n. legitimitě ?); Prawa prázdný muž nemuož žádného poručník býti PrávSasA 86b rechtelosze neplnoprávný; ktož…v Praze domu podšosnieho nemá a prawa městského jest nepřijal VšehK 106a měštánství; poněvadž…práva bez nárokuov přešla, že tomu [půhonu] odpovídati nemají Půh 7,106 (1496) zákonná lhůta k uplatnění nároků ♦ p. právo (u)stané, ustané, stané (u)stalé ustalé, stalé v. příslušná adj.; (u)státi ustáti, státi p. právo v. (u)státi III. konkréta právního charakteru 1. jur. pl. („psaná“) zápis práv, spis obsahující práva: vymieniece právo nepodobnosti a nedopušťujících věcí, jakož prawa píší BelA 166a; nemají [páni] psaných praw jmieti DubA 17b; skonala jsú se práva jíhlavská k horám i k městu Hory Kutny příležície CJM 2,30 (1469); takto se čte v práviech ciesařských ArchČ 4,479 (1474) 2. „pozemské“ zemské desky: Kytlice z manstvie vyjieti a v pozemské prawo vložiti dědičně jemu PrávOpav 1,31 (1439) ║ já sem to [vložení] učiniti chtěl, ale tu chvíli prawa nešla PrávOpav 2,77 (1464) u zemských desek se neúřadovalo. Jen v PrávOpav 3. (čí) písemný právní doklad: má svá práva do Brna přinésti BrandlGlos 265 (1412); výpisy z desk neb jiná práva svá t. 265 (1437); aby s těmi listy a s těmi právy stáli [Táborští] před pány ListářRožmb 2,175 (1442); aby tu [na Karlštejně] zemské dcky a práva i klenoty i svátosti chovány byly LetKřižA 6 ed.; že by všecka práva k tomu příslušná měl na hotovou mieti ArchČ 37,697 (1454); aby obě straně práva svá…položili je před úřadem t. 18,324 (1461) ♦ zápisné, zápisové p. právo v. zápisný, zápisový 4. (jaké [duchovní, zemské ap.]) soud, kompetentní právní orgán, úřad se soudní a pořádkovou pravomocí: pakli základu nedáš, ani sě vyručíš, tehda otbil s prawo RožmbA 71; padúchy ku prawu dal [mnich] OtcE 113a, pod. Půh 2,291 (1412); ktož přěd úřadem…ranil neb skutkem udeřil, hlava jemu na prahu, kdež prawo bylo, ihned sťata DubA 1b; o zemskú věc k zemskému prawu a o duchovní věc k duchovniemu [se obrátit] t. 15b k zemskému a církevnímu soudu; Václav z Hořětic žaluje královu právu, že… ArchČ 35,327 (1397) dvorskému soudu; odbyl všech vin i u práva velikého i malého Půh 1,338 (1409) panského a zemanského zemského soudu; o odvolání k vyššému prawu PrávHorM 53b; jenž [hřivny] na prawo od nebožčíka…položeny byly PrávOpav 2,17 (1431); před světským i duchovním právem ArchČ 15,523 (1445); obstavil sem jich v městě Hradišti ku právu městkému NaučBrn 69; úředníci menší prawa brněnského TovačA 25a; k fojtovskému právu jest pozvala PrávOsvět 52 (1468); pisař desk a práv markr. Moravského Půh 6,24 (1480); vyrčen jest [ortel] nižším právem plzenským i také vyšším právem Pražan ListářPlz 2,268 (1489); před horným právem státi Půh 7,197 (1500); v. též pohnati 4, postaviti I/6 ♦ p. právo najvyššie, vrchnie, vrch práva jur. nejvyšší právní instance, nejvyšší soud rozhodující s konečnou platností: připovídá se…k vrchniemu prawu kniežecému PrávOpav 1,58 (1451); když jest ot najvyššieho práva otsúzen, od něhožto nenie nižádné otvolánie ArchČ 6,109 (1467); před otcem svatým, kde jest vrch práva t. 123 (1467) ♦ podati k právu, na právo v. podati 9; podati sě k právu v. podati sě 2. – Sr. poprava 3, súd 5. soudní tribunál, soudcové; jur. „cělé, plné p.“ soudní sbor v plném počtu: pověz mi, co tebe tieži, přěd konšely i přěd prawem HradUmuč 84a; starost a strach bude mieti od praua BřezSnářM 109a; sběhla se obec proti nim i prawo a…kázali je metlami mrskati BiblPraž A 16,22 (starosty městcké ~Ol, mistři ~Pad) magistratus ║ jedne v příhodu nemoci aneb v jinú potřebu ot prawa neb kostela poručenú neb dopuštěnú JakKost 166a tj. od vrchnosti — jur.: úředníci nebo prawo všichni, k vedení spravedlnosti jsúce usazeni MajCarA 32 magistratus; u jich [pánů] nóh má [písař] dsky čísti, když prawo vezme [je] DubB 325b; před celým prawem osazeným…jest seznala, že… PrávOpav 1,18 (1429); přišli jsú…před úřadníky a prawo celé t. 2,34 (1436); přistúpila dva súsedy…před nás před plné právo ArchČ 21,192 (1453); prawo zemské opavské sedělo za pana hajptmana pana Berky PrávOpav 1,67 (1464) ║ konšelé rozkázali právu a mistru, to jest katu, aby je…stínali LetVrat 11 vykonavatelům práva 6. jur. jaké, čí soudní oblast („poprava“ 4): syn dielný, bera se na jiné prawo od otce svého, ztratí nápady PrávPražA 252, pod. t. 252; najzvláštnějie má býti znamenáno na žalobníku z jiného prawa PrávHorT 142b fori; móž každý o takový dluh státi…v těch práviech, v kterémž právě…sedí bydlem ListářRožmb 3,22 (1445); ta lúka v městském právě leží ArchČ 9,506 (1489); všem těm, kteříž z starodávna k nim [Krumlovským] k jednostajnému právu připojeni jsú CJM 4/2,323 (1494) Též jm. osob. Právo m. (Nicolai Prawo TomekMíst 2,187, 1427), Právová f. (paní Kateřinú Pravovú ArchČ 15,537, 1448). – Některé významy spolu souvisejí i jinými vztahy, než je naznačeno řazením a hnízdováním. Významy II/4 – II/9 jsou specializací významu II/3. – K I/4: sem asi patří nejstarší doklad verumtamen (brauo gl.) dico vobis GlosJag 14 (Mt 11,24: věrně BiblDrážď, zavěrné ~Ol, zajisté EvOl), sr. pravý 10B Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
právo n. právo; výsada, zvyk; zákon, soud; pl. práva soupis práv, právní předpisy; býti v právě být v poddanství; z práva podle práva, právem Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
právo n. = právo, výsada, zvyk, zákon, slušnost, povinnost, řád; — ctné právo = čest Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|