právný, právní adj.; k právo
1. [o čase, postupu] zákonem (právem) stanovený: neb jest [ortel] přese všeckny právnie časy zadržen ArchČ 4,351 (1412); mají jemu právo učiniti na první den prawny Žilin 110a, pod. t. 141b; jakož…po našem právním ohledání udělal hrázi v Havránkově roli ArchČ 16,322 (1488) soudním
2. jur. [o knihách ap.] obsahující záznamy o různých právních jednáních: viděvše…puohony, nálezy, svědomí v knihách právných Půh 3,328 (1447); aby p. Hynek výpis z desk vzal a druhá strana výpisy z knih právních,…a podle toho páni chtí súditi t. 700 (1448); chci listy vyvazenými i panským nálezem, zvodem i odhadem a přiděděním register právních pokázati t. 5,296 (1481)
3. jur. [o kompetentním orgánu] právně rozhodující, vydávající rozhodnutí právní povahy: pros toho rychtáře, aby jej [viníka] ubezpečil před prawnu mocí PrávSasE 96b; při sněmu panském valném a právném Půh 5,46 (1480)