pozřieti | StčS | MSS |

pozřieti, -zřu, -zří pf.; k zřieti

koho, na koho/co, kam podívat se, pohlédnout: málem viece nežli seho Pozrsiela [královna] LegJidD 1b 2; pozrzy opět v hrob boží HradMagd 50b (sr. J 20,11) prospice nahlédni; prozři na Sáru, na statek očima svýma milosrdenství, na něž nechtěl pozrziti, když byl oddán hříchuom BechNeub 200a ║ jim [Řekům] jiných škod…nechcme zpomínati, ale v tiché mlčedlivosti pozrzieti TrojK 93b (přězřieti ~A) přehlédnout, pominout. Sr. nazřieti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


požřieti, -žru, -žře, pozřieti, -zru, -zře pf. (ipf. požierati, -aju, -á), ojed. požhřieti (sub 4), pozhřieti (sub 2); sr. sežřieti

1. koho/co [hmotného] pozřít („pohltiti“ 1); fig. co [abstr.] přijmout za své n. do sebe: již pozieragiu [zlí] ľud mój jako pokrm chlebný ŽaltKlem 52,5 (žerú ~Wittb) devorant; snad by byli živy pozrzely nás ŽaltPod 123, 3 (v. pohltiti 1) deglutissent; bych pozrzela slinu mú t. 157a (Job 7,19: abych pohltil BiblOl) glutiam; hledaje [ďábel], koho by pozzrzyel EvOl 154a (1 P 5,8: zežral BiblDrážď; fig.); že by jednoho člověka dobře pozrzel [had] CestMil 80a transglutiret; vezmi pepřove zrna…, pozrzyz ráno a večer LékFrantA 132a; drž to [tj. lék] mezi zuby, kdež tě bolejí, ale nepozieray LékMuz 102a; oblo je [slovo boží lidé] požieragicze ChelčPost 187a (v. oblo adv.); kterúž [krmi] pożra zase vyvržeš AlbnCtnostA 26b; připravil Pán rybu velikú, aby požrzela Jonáše BiblPraž Jon 2,1 (pohltila ~Drážď) — v. bibl. obraze: vódce slepí vycezující komára, a velblúda pożieragice BiblLit Mt 23,24 (v. pohltiti 1) ○ požierajúcí adj.: had a plémě jeho pozyeragycze ptáka Pror Is 14,29 absorbens; Azeb…údolé pozieragicie anebo údolé lapkovánie VýklHebrL 185a (kalk) devorans ║ ač kto vás pozzyra EvOl 104b (2 C 11,20: žéře BiblOl) devorat vyjídá; horúcie plameny…z sebe dalece vypúštieše [saň]…a pozieragie i vyšinuje jazyk TrojA 13a vtahuje do sebe; traxerunt ventum…hltali sú vietr vel pozierali VýklKruml 160a (Jr 14,6: v. nabierati 2) nasávali; má li dítě zimnici aneb těžce li požyra LékŽen 89b polyká fig.: ó sladkosti pravé milosti…, by tě mé srdce pozrzzelo Kruml 275 zakusilo; což o budúcích věcech…jistie takového [lživého], v tom vždy svú lež poziera ChelčBoj 352a; aby, uslyše tak někto jednu pravdu, i nepožrzel s ní několika lží ChelčPost 100a; v jakých sme proměnách a čekání zlých věcí…, že než jednu požrzem, až na jinú hledíme t. 124b. – Sr. sežřieti

2. [o propasti ap.] koho/co pohltit, do sebe pojmout (zvl. zhoubně); co [tekutinu] vstřebat: snad by voda pozrziela ny ŽaltWittb 123,4 (v. pohrúziti 1) absorbuisset; země…pochytla jě [protivníky], všě posrsiewſſi LegApŠ 93; v tom [údolí] bieše jezero, to vodu pozieraſſe OtcB 40b; bojiece sě, by toho jich městcě nepozrziel̇o [moře] t. 168a ne…subverteretur; země žieznivá pozziera vodu ComestC 342b; Ejiptští pozrzieny jsú, točíš potopeni [mořem] BiblOl Hb 11,29 (v. pohrúziti 1) devorati sunt; aby vody mnohé (totiž smutku…) v hlubokostech světa marného nás nepozhṙeli potopíce Anež Flb; ať nás nepuozrze peklo KancJist 83; aby mne nepožrzela smrtedlná propast PasKal N3b; všecko pożijrá [moře] a hltá vše TovHád 101b; tvój olej tu rtuť pozrzel AlchAnt 88a ║ z úst svých vypustil [drak] tok veliký, jímž pozzrzieti miení ženu, cierkev svatú HusKorC 84a (sr. Ap 12,15) absorbere tj. zaplavit a uchvátit

3. [o živlu, citu ap.] koho/co zachvátit, strávit, zvl. ovládnout; [o ďáblu ap.] uchvátit, zmocnit se koho/čeho: pozrſe jě [nepřátele] oheň ŽaltKlem 20,10 (slepce ~Wittb, sžéře BiblOl) devorabit; hněv tvój, jenž jě [protivníky] jest pozrſiel jakžto pazdeřie t. 137b (Ex 15,7: sežral ~Wittb, sleptal BiblOl); by on [čert] mé sbožíce pozrziel HradBohat 145a; oheň boží…pozzrziel obět a dřievie a kamenie BiblOl 3 Rg 18,38 (pohltil ~Pad, spálil ~Praž) voravit; zlostných dušě pozyeraſſe [drak] GalUKA 18b, pod. pf. Aug 110a; vrúcí milostí vešken byl pozrzien u boha Frant 7a esset absorptus; by nás nepozzrzela věčná smrt HymnUKA 110a ne…- sorbeat; nebo jsú požṙieni [svatí] tú slávú a milostí hořící ChelčSíť 232a

4. koho (za)hubit, uvést do zkázy, zvl. zničit: radost jich jako jeho, jenž poziera chudého v skrytu ŽaltKlem 139b (Hab 3,14: lepce ~Wittb, sežře ~Pod, žéře BiblDrážď) devorat; pozrzeny sú, sjednáni opocě sudie jich [hříšných] ŽaltPod 140,6 (pohlceni ~Wittb) absorpti sunt; dalece sě túlati budú od tebe, jenž tě pozierachu BelB 19b (Is 49,19: v. pohltiti 4); vysvobozeni…od zlosti těla, aby nás nepozrelo rozkoší HusVýklB 136b; z dobrého skutku nechtěj častokrát jako požhřijti člověka HusKorTP 221a ║ Pozzrzyna jest smrt v vítězství EvOl 202a (1 C 15,54: v. pohltiti 4) zdolána vítězstvím

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pozřieti¹, -zřu, -zříš dok. (koho) podívat se na koho, všimnout si koho; (v co) podívat se, pohledět někam
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


pozřieti² v. požřieti
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


požřieti, požhřieti, -žru, -žřeš, pozřieti, -zřu, -zříš dok. pozřít, pohltit, spolknout, sežrat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).