1. koho/čeho obrátit se slovně ke komu/čemu, zvl. zavolat na koho/co; „p. ve jmě, ze jmene n. jmenovitě“ oslovit jménem koho/co: hospodin mluvil jest i pozwal země ote vzchoda sluncě až do západa ŽaltWittb 49,1 (vzezval jest ~Klem, povolal ~Kap, vzvolal jest BiblOl, zavolal jest ~Pad) vocavit, pod. BiblDrážď Is 48,13; Pozowes mne a já sě ozovu tobě ŽaltKlem 155b (Job 14,15: v. povolati jen pf. 1); hospodine,…uslyš ny v den, v němž pozowem tebe ŽaltPod 19,10 (vzvolámy ~Wittb, vzývati budeme ~Klem, volati budem BiblPad, žádati budeme ~Praž) invocaverimus; pozowe pastýř ovec vlastních jmenovitě EvKlem 46a (J 10,3: pozywa ze jmene KristA 71a, volá EvVíd, povolá ~Rajhr, jmenuje BiblPad; v obr.) vocat nominatim; jie [Marie Kristus] tako pozwa ve jmě HradMagd 48a; vyšedši, i pozwala mužě svého a řkúci:…pójč mi oslice BiblOl 4 Rg 4,22 (povolala jest ~Pad, zavolala ~Praž); Pozowes jeho [Boha] AlbRájA 60b (Is 58,9 clamabis: v. povolati jen pf. 1)

2. koho/čeho (k komu/čemu [do své blízkosti] ap.) (za)volat, přivolat, vyzvat k příchodu koho/co; [nepřítomného] dát zavolat; [o panovníkovi ap.] povolat: Pozwawſſi jho [Jidáše královna], počě láti [jemu] LegJidD 1b 25; když ciesař k dvoru pozowe tebe DalC 42,61 rufit; pozywagie [Bůh] národuov od počátka BiblDrážď Is 41,4 (volaje ~Praž) vocans; káza [Pilát] Ježíšě pozwati HradUmuč 88a (sr. J 18,33); jednoho z těch mrtvých před sě pozwal [král] JiřV 1b; zloděj pozwa k sobě jednoho psa BawEzop 1246; každého mužě, jenžto jmějieše potřěbu, aby přišel k královu súdu, pozwauaſſe jeho Absolon k sobě BiblOl 2 Rg 15,2 (~LitTřeb, pozvaẛe ~Lit, povoláváše ~Pad); Pozowte ke mně Bersabé t. 3 Rg 1,28 (povolajte ~Pad, zavolajte ~Praž); jeho [nepřítele] na mú [České země] hanbu i záhubu pozwal Budyš 16b; když jest poručenstvie dělal [Hostek], poſwal jest paní Dorotu, malženku svú Žilin 90a (1488); k tomu [sloužení mše] aby odjinud pozváno bylo šest kněží ListářPlz 2,366 (1496) ║ časť jest…Již to dobřě vidíš, ežť jest nají již pozwal k sobě hospodin PasMuzA 298 tj. že již máme zemřít (pod. t. 629 evocavit)

3. pf. koho gen. [více lidí] (kam [do své blízkosti], k čemu ap.) sezvat, svolat („povolati“ 4): pozwaw [Ježíš] sboru k sobě, i povědě jim EvRajhr 111b (Mt 15,10: sezvav BiblOl, přivolav EvVíd, svolav ~Ol) convocatis…turbis; Pozow dělníkuov, daj jim mzdu EvSeit 142a (Mt 20,8: v. povolati 4); ktož ste…sem pozwany, chuzšie panostvo i páni AlxV 1486; pozowte žen k nařiekaní BiblDrážď Jr 9,17 (povolajte ~Pad) vocate; já pozowu všěch národóv království s puolnoci BiblOl Jr 1,15 (szovu ~Drážď, svolám ~Pad) convocabo; jenž [hospodář] vyšed ráno, pozwal dělníkóv do své vinnice ŠtítSvátA 106a (sr. Mt 20,2); páni, jenž ste byli tu pozwaṅi, byšte krále učinili Budyš 34a; pozwal [nemocný] nás k sobě Žilin 91a (1489)

4. jur. slez. koho (přěd co [soud] o co [sporného]) obeslat před soud kvůli čemu („pohnati“ 4): Mikolaj Krop pozval Lančany před právo o čtři hřivny PrávOsvět 45 (1440); pan Mikolaj Krop pozval Lančany…o to, oč pozývá t. 48 (1444); jakož jest pan Jindřich pozýval před zemské právo Jana Dubovského t. 73 (1481) ║ přes to [tj. odklad lhůty] vždy pozýval sbožé Starú Věs PrávOsvět 49 (1444) soudně vymáhal; že by byl k tomu [tj. svědectví rychtář] pozwan aneb pohnán PrávSasE 146a geladen obeslán jako svědek

5. koho i akuz. (na co, k čemu ap. kam) pozvat (na co kam), vybídnout k návštěvě n. k účasti (na čem kde); „p. s sobú“ vyzvat k doprovázení: kdyžto pozwan budeš na hody EvSeit 146b (L 14,8) invitatus fueris; zákonník, jenž pozwal ho [Ježíše] EvVíd 42b (L 7,39: povolal ~Ol) vocaverat; že jho [Boha sv. Jakub] všdy <s> sobú pozywal LegApD 2b 19, pod. pf. LegJiřB 66; za přímiřím pozwachu jich [mužů dívky] na svój hrad DalV 12,4 ludin; když činíš hody, pozow chudých EvOl 298b (L 14,13: svolaj BiblDrážď, povolaj ~Lit); pozowe muž přietele svého pod svú vinnici BiblDrážď Zch 3,10 (povola ~Pad); mnoho hostí k sobě pozwal PasMuzA 474; pozwachu Ježíše k svatbě ComestC 292b; kniežě svatého Václava na hody tu na svój hrad…pozwal PulkB 28; jeden z mých bratróv mne pozwal BiblOl 1 Rg 20,29 (povolal jest ~Pad) accersivit; lépe jest pozwati přietele na zelé s milosrdím, než na tučné tele s nenávistí t. Pr 15,17 (povolati ~Drážď); to maso [mrtvých] vařie a pozowu na to svých lepších přátel CestMandA 199b; pozowi jeho [Krista] řkúc: Přídiž… PříbrZamP 148b; takový [tj. řádně žijící] konečně jsa pozwan k věčné večeři KorMan 171b; poziwati biskupuov do rady ŽídSpráv 52; Pozowut jich na posvícenie RozmlSmrt 171 (v obr.)

6. koho (gen.) k čemu [ději], na/v co, s větou obsah. vyz(ý)vat, vybídnout k čemu: pozwal jest hospodin buoh všěch zástupuov toho dne k kvielení a ku pláči BiblDrážď Is 22,12 (volal jest ~Pad, povolal jest ~Praž) vocavit; pozwa [stařec] nás na modlitvy OtcB 105a invitat; pozowugicz a povabujíc Čechóv ku pobití PulkLobk 141 provocantes; Goliáš postavováše sě…na bojišti, točíš pozywage, směl li by kto proti němu u boj BiblOl 1 Rg 17,16 (pobiezeje k bitvě ~Praž); najprv bóh pozowe ku poznání sebe…, třetie pozowuge u vláštie s sebú ochotenstvie ŠtítSvátA 3a; někdy bratří poziwage k prošení almužny Frant 46a hortans; k kteréžto věci skutku…dovedení všech věrných našich pilné snažnosti hodně umienili sme [král] poziwati PrávHorM 43b (pozwati ~S) operam…invitandam ║ jenž [Jan Křtitel] jest všech pozywal a nutil k hospodinu OtcA 243a trahens výzvami obracel k Bohu; král médský pozwal Řekóv proti sobě, aby s ním boj vzali GuallCtnostK 221 indixit bellum vyzval Řeky k boji

7. relig. [o Bohu] koho i akuz. (k čemu [relig. činu n. stavu], v co, aby…) povolat; bez určení účelu pověřit dílem spásy: bludné…ku poznáňú tvého jmene pozwati ŽaltKlem 152a (v. nevěřúcí 1); dřéve pozwan [sv. Jakub] bohem mezi všěmi učenníky LegApD 2b 14; jenž vás pozwal v milost Jezukristovu BiblDrážď G 1,6 (jest povolal ~Lit) vocavit; k tomu [vykoupení lidstva Bůh] pozwa svého syna VítAlan 17b; pozwal [Bůh] mě skrzě svú milost, aby zjevil svého syna ve mně BiblOl G 1,15 (povolal ~Lit, zavolal EvOl); svatý Matěj, jenž s mýta pozwan jest v apoštolstvie Aug 10b; pozwal všech [apoštolů Kristus] ku práci úřadu apoštolského ŠtítSvátA 3a; pozwana jsem k životu věčnému ŠtítBarlB 88 invitata sum — pleon. s určením způsobu: jenž nás…pozywal pozváním svým svatým BiblDrážď 2 T 1,9 (povolal EvOl) vocavit vocatione, pod. pf. t. 2 Th 1,11

8. bibl. pf. [o Bohu] čeho [nežádoucího] proti komu, na co poslat, seslat co: pozwal [Bůh] hladu na zemi ŽaltWittb 104,16 (v. povolati 2); pozwal jest [Bůh] proti mně času, aby skrútil zvolené mé BiblDrážď Lam 1,15 (povolal ~Praž) vocavit; pozwal sem súši na zemi…a na pšenici a na víno BiblOl Agg 1,11 (povolal sem ~Pad); pozoue súda k ohni hospodin bóh t. Am 7,4 (v. povolati 2) tj. vykoná soud ohněm